Předstupujete před publikum. Jste dost nervózní, protože před tak velkým sálem vystupujete poprvé. Začínáte mluvit do mikrofonu a z reproduktorů se začíná šířit podivný hlas – jakoby ani nebyl váš!
Vyberte si pokud možno takový mikrofon, který vás co nejméně omezí v pohybu (viz článek Mám se při prezentaci pohybovat?). Ideální jsou v tomto ohledu bezdrátové klopové mikrofony, o něco méně výhodné jsou bezdrátové ruční mikrofony (handky) a pro prezentátory nezcela vhodné jsou drátové mikrofony potažmo mikrofony stojánkové či pevně spojené s řečnickým pultíkem. Ne vždy budete mít při prezentaci na výběr, ale pokud už možnost výběru dostanete, víte, po čem sáhnout.
Oba tyto druhy mikrofonů vás nikterak neomezí v pohybu po prezentační místnosti. Klopové mikrofony (také nazývané lavalier) vám navíc umožní pracovat s rukama. Držení ručního mikrofonu vyžaduje určitý cvik, protože by se mikrofon měl v každém okamžiku nacházet bezprostředně před ústy. Zapomeňte proto nyní na televizní reportéry, kteří drží své reportážní mikrofony v úrovni prsou. Do »obyčejného« ručního mikrofonu se mluví zblízka. Vyzkoušejte si to sami doma – dobře poslouží i srolovaný časopis nebo malá váza pochybné umělecké hodnoty.
Záleží jen na vás, zda si zvyknete držet mikrofon v levé či pravé ruce. Obojí je možné. V případě, že se rozhodne vzít si jako oporu paměti kartičky s poznámkami, pak doporučuji mikrofon v pravé ruce a kartičky v levé ruce. Pravá je totiž obvykle šikovnější při mnoha činnostech – včetně otáčení kartiček. Pokud rádi využíváte podpůrné kartičky, pak by se vám jistě hodily úplně volné ruce.
Ruce vám neuvolní jen zmíněné klopové mikrofony, ale také mikrofony pevné umístěné. Již jsem uvedl, že pro prezentátora není příliš žádoucí nechat se mikrofonem připoutat na jediné místo. Na druhou stranu pro začínající a nejisté řečníky nabízí kupříkladu zmíněný řečnický stolek významnou oporu. Mikrofony integrované do řečnických pultíků bývají obvykle velmi citlivé, proto do nich není nutno hovořit z bezprostřední blízkosti jako do ručních mikrofonů.
Mluvit do nefungujícího mikrofonu je noční můrou každého řečníka. Právě proto je tak důležité ono „1-2-3, zkouška mikrofonu…“ Zvlášť důležitá je zkouška pro ty, kteří ještě nejsou »zvyklí« na svůj hlas znějící z reproduktorů. Sami pravděpodobně znáte ten divný pocit, když se slyšíte mluvit ze záznamu. Váš hlas může z reproduktorů znít skutečně trochu zkresleně a rozhodně jinak, než ho slyšíte vy sami. Každý sál je navíc specifický svou akustikou a způsobem, jak se hlas rozléhá. Pokud nechcete být překvapeni svým vlastním hlasem, požádejte zvukaře o možnost zvukové zkoušky. Rád vám také poradí, jak do mikrofonu správně mluvit i jak ho zapínat a vypínat. Zvlášť důležité je to u klopových mikrofonů. Na malý mikrofon umístěný na vašem saku totiž lehce zapomenete, přitom určitě netoužíte, aby všichni ostatní slyšeli vaši konverzaci odehrávající se těsně před prezentací na toaletách či jiném ryze privátním místě. Při zvukové zkoušce budete možná upozorněni i na to, abyste se příliš nepřibližovali k bednám reproduktorů, což by mohlo způsobit nepříjemné pískání – neboli zpětnou vazbu.
Není to se zkoušením a otravováním zvukařů tak trochu přehnané? V žádném případě! Zvukaři mají ptající se vystupující nepoměrně radši než ty, co se tváří, že všechno vědí a až později se ukáže, že do mikrofonu mluvit neumějí. A ještě jedno doporučení: Pokud se chystáte na prezentaci s mikrofonem, rozhodně před ní nepijte sycené nápoje (ani jemně perlivou vodu!). Jemné říhnutí zesílené mikrofonem totiž není nepodobné zvukům vydávaným druhohorními ještěry.
