Tajemství zlatého řezu v prezentacích

Zlatý řez je oku lahodící proporce, kterou lidé znají už od starověku. Kde všude se můžeme se zlatým řezem setkat a je možné ho využít i při tvorbě slidů Vašich prezentací?

Autor: Chris 73 Zdroj: Wikimedia Commons Licence: CC 3.0

Zlatý řez vznikne (bude to jen stručné, neděste se), když úsečku rozdělíme na kratší a delší část v takové proporci, aby poměr delší části (a) ku kratší části (b) byl stejný jako poměr celé úsečky (a+b) k samotné delší části (a). Pro matematiky formalizováno: a/b = (a+b)/a. Následují algebraické čáry a »čárymáryfuk« zjistíme, že ideální poměr delší ku kratší části má být přibližně 1,618:1.

Podrobné odvození, stejně jako ukázky, kde všude lze zlatý řez odhalit, najdete zde. Zjistíte, že zlatý řez je možné najít v přírodě, v lidských obličejích nebo v umění. Sochaři podle něj údajně vytvářeli proporčně ideální lidské postavy. Z pohledu na všechny ty ukázky by se mohlo zdát, že když obrázek šikovně „rozřežete“, tak odhalíte zlatý řez kdekoli. Že to není úplný výmysl, Vás možná přesvědčí následující test. Zadívejte se na následujících 7 obdélníků a zvolte ten, který Vám připadá nejkrásnější.

Při větším množství pokusů volí údajně až tři čtvrtiny dotazovaných jako nejhezčí obdélník F. Jeho strany jsou právě v poměru 1,618:1 a je nazýván zlatým obdélníkem. Už v minulém článku jsem psal, že širokoúhlé zobrazení (zejména 16:10) je vnímáno jako estetičtější – zlatý řez vysvětluje proč.

Zlatý řez při navrhování slidů

Poměr stran prezentační plochy není jedinou styčnou plochou zlatého řezu s prezentacemi. Fotografové a malíři dobře vědí, že i kompozice respektující zlatý řez je lidskému oku lahodnější. Protože rozměřovat všechno na milimetry dle poměru 1,618:1 je poněkud pracné, pro zjednodušení se využívá mřížka rozdělující fotografii, obraz či slide na třetiny. Schválně posuďte dva snímky s centrální kompozicí (obrázek vlevo) a kompozicí respektující přibližně zlatý řez (obrázek vpravo).

Obrázek vpravo Vám pravděpodobně bude připadat hezčí a možná trochu dynamičtější …je to slovy obtížně popsatelné. Pro tvorbu slidů má volba obrázků bez centrální kompozice i tu výhodu, že do nich lze snadněji umísťovat text, jak naznačují bílé linky v pravém obrázku.

I na slidech bez obrázků lze pravidlo třetin, jak o něm píše Nancy Duarte, využít při pozicování nejrůznějších objektů. Porovnejte například na střed orientovanou kompozici titulního slidu se slidem asymetrickým, který působí podstatně méně tuctově.

Pravidla třetin můžete využít i tehdy, když umísťujete na slide postavy, obrázky, důležitá čísla či citace – viz následující ukázky.

Odhadnout místa, kde se obraz dělí na třetiny, by pro Vás neměl být velký problém. Můžete si v PowerPointu dopomoct i nastavením vodítek (návod zde). Na milimetry se však nehraje.

Konec středové kompozice?

Pochopitelně to neznamená, že po přečtení tohoto článku nesmíte nic umístit do středu slidu. Tak to samozřejmě není. Některé důležité informace si centrální pozici bezesporu zaslouží. Měli byste ale vědět, že existují i jiné přístupy k zarovnání objektů na slidu, než je jen jejich vycentrování.

Marek Hrkal

O autorovi
Marek Hrkal vystudoval marketingovou komunikaci a public relations na Fakultě sociálních věd UK a podnikovou ekonomiku a management na Vysoké škole ekonomické v Praze. Zjistit více...

„Je příjemné, když prezentující vidí v tváři posluchače zájem. Za tento nový zážitek děkuji panu Hrkalovi, který pro nás vytvořil prezentaci, která svým provedením vybočuje z obvyklého standardu (...)“

Monika Kalvodová
Lesy ČR