Slidy neslouží jako poznámky prezentátora

Většina prezentátorů přistupuje ke slidům jako k poznámkám. „Nasázím tam pár bodů, které během prezentace okomentuju.“ Prezentátor ale není komentátor! Slidy je třeba chápat jako vizuální médium a tak ho také využívat.

Asociační struktury a učební styly

Holčička drží svět v rukouVšimli jste si, že si někteří lidé novou informaci lépe zapamatují, když ji vidí na vlastní oči? Možná znáte i jedince, kteří si věci zase potřebují »osahat«. Jiným naopak stačí představit si vzoreček nebo pojem. Jak tyto rozdíly vznikají, čím jsou způsobeny? Příčinou jsou tzv. asociační struktury a učební styly, které se utvářejí v prvních měsících života. Rozlišujeme zhruba pět základních – vizuální, auditivní, haptický (dotykový), verbálně-abstraktní a komunikativní. [Vester, 1997]

V naší kultuře je velmi silně zakořeněný styl výkladu, který cílí na verbálně-abstraktní asociační strukturu posluchačů. Od základní školy jsme vychováváni rozumět abstraktnímu výkladu založenému na pojmech. Přesto je nutné podotknout, že pochopení termínů a logických souvislostí, na kterých je tento výkladový systém založen, stojí příjemce nemalé úsilí.

V rámci prezentace je proto vysoce žádoucí nabídnout publiku alternativu k verbálně-abstraktnímu podání. Vzhledem k vizuální povaze slidů se jako ideální jeví právě zapojení vizuálních podnětů. Tím, že na slidy přepíšete klíčové pojmy nebo věty svého prezentačního projevu, ovšem vizuální podnět nevytvoříte.

Obrázek řekne víc než tisíc slov

Notoricky známé přísloví vyjadřuje lépe než cokoli jiného klíčovou myšlenku následujících odstavců. Slidy mají dokreslovat to, co prezentátor říká. Už použití slovesa »dokreslovat« je příznačné. Žádoucí je využití schémat, grafů, diagramů a kvalitních velkých obrázků – je naopak radno vyhnout se okoukaným klipartům a animacím.

Požadavek vysoké vizuálnosti slidů není samoúčelný. Kromě teorie učebních stylů nachází své opodstatnění i v poznatcích o fungování lidského mozku. „Na levou hemisféru jsou vázány jazyk, logika, výklad jevů a aritmetika, na hemisféru pravou geometrie, neslovní procesy, zrakové poznávání (např. tváří a kreseb), rozlišování neslovních zvuků a zvládání prostoru.“ [Howard, 2002, s. 211] Funkční specializace mozkových hemisfér je sice rozdílná, ale hemisféry svou činnost neustále integrují. [Atkinson, 2003, s. 54] Proto je vhodné pokusit se oslovit obě – levou hemisféru logickým slovním výkladem a pravou hemisféru za pomoci vysoce vizuálních slidů.

Dobrý obrázek je nejasný obrázek

Cesta vizualizace zdaleka není prostá úskalí. Nesnažte se velkorysými obrázky, schématy a diagramy zakrýt obsahovou prázdnost prezentace – publikum to stejně pozná! Používejte vizuální podněty účelně, tak aby usnadňovaly pochopení vašeho myšlenkového postupu. Hierhold přidává ještě jeden podstatný požadavek na vizuální stránku prezentace: Dobrý obrázek je podle něj nejasný. Perfektní obrázky, které se vysvětlují samy, nepotřebují přednášejícího – k dobrému obrázku je naopak potřeba ještě něco dodat. S vysvětlením takový obrázek funguje okamžitě a ukotvuje sdělení v mysli posluchače. [2008, s. 230]

Závěr, který z toho vyvozuji je nasnadě: Prezentátoři by měli vizuální stránku svých slidů využívat ku prospěchu efektivnějšího předání sdělení a zároveň nehazardovat s estetickým cítěním diváků. Faktické textové údaje mají na slidech také své místo, avšak ve zjednodušené formě. Jakékoli složitější tabulky, neřkuli souvislé věty patří do handoutů. Máte-li o tuto problematiku hlubší zájem, vřele doporučuji k přečtení knihu Garra Reynoldse Prezentace a zen.

Použitá literatura

[1]      ATKINSON, R. et al. Psychologie. 2. aktualizované vydání. Praha: Portál, 2003. 752 s. ISBN 80-7178-640-3

[2]      HIERHOLD, E. Rétorika a prezentace. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2008. 400 s. ISBN 978-80-247-2423-2

[3]      HOWARD, P. J. Příručka pro uživatele mozku: Praktické informace a návody pro každodenní život. 3. vydání. Praha: Portál, 2002. 396 s. ISBN 80-7178-661-6

[4]      REYNOLDS, G. Prezentace a zen: Jednoduše a srozumitelně o designu prezentací a jejich předvádění. 1. vydání. Brno: ZONER software, 2009. 230 s. ISBN 978‑80‑7413‑047‑2

[5]      VESTER, F. Myslet, učit se …a zapomínat? 1. vydání. Plzeň: Nakladatelství Fraus, 1997. 192 s. ISBN 80-85784-79-3

Marek Hrkal

O autorovi
Marek Hrkal vystudoval marketingovou komunikaci a public relations na Fakultě sociálních věd UK a podnikovou ekonomiku a management na Vysoké škole ekonomické v Praze. Zjistit více...

„Nejlepší zpětnou vazbu mi poskytli moji posluchači, kteří ocenili obsah i formu mých sdělení. Marku, děkuji Vám za pomoc.“

Jakub Kolesa
generální ředitel, Mars Czech